V tomto seriálu hledám, jak ušetřit na jídle 20 až 30% měsíčně bez toho, abych měnila skladbu svého jídleníčku (nebo až na posledním místě). Pomocí tipů a triků se snažím vyhnout situaci, kdy před výplatou jíme chleba s nejlevnějším margarínem a vracíme zálohované láhve za celý měsíc. Kdy z ledničky vyhážu polovinu obsahu, protože má prošlou záruční lhůtu. Kdy v poledne děti by snědly cokoliv a já mám jenom lízátka.
Tento týden jsem se zaměřila na plánování jídelníčku. Dovedu si představit zděšení spontánních čtenářek:
“Já nic neplánuju, beru věci tak, jak přicházejí.”
Chápu pobavené úsměvy fanynek filmu Pelíšky:
“To máme k obědu zase šunkofleky?
“Co vidíš?”
“Kuře.”
“Tak vidíš.”
Kreativity si užijete dosyta při tvorbě jídelníčku a pak při samotné realizaci, když zjistíte, že zbytek kuřete na rizoto kamsi zmizel a manžel má mastné fleky na pyžamu. Mně naopak plánování jídel umožnilo zabývat se složitějšími recepty, které bych nikdy “takhle z fleku” nevařila, protože bych na ně doma neměla suroviny.
Ano, připouštím, že sepsat jídelníček a seznam na nákup zabere něco času. Ovšem tento čas máte skutečně královsky zaplacený. Garantuji vám, že jen tím, že jednou týdne si na třicet minut sednete a naplánujete jídlo, ušetříte minimálně 10% měsíčních výdajů za jídlo. Jakmile získáte trošku praxi a naučíte se přizpůsobit jídelníček tomu, co je momentálně levné, tak počítejte s dalšími 5-10% k dobru.
Jestli vám to stojí za to, čtěte dál.
Přiznám se, že naposledy jsem slyšela o jídelníčku za časů mé školní docházky. Je to už dávno a nebylo to nic moc hezkého. Pak jsem se přestěhovala do malebné jihomoravské vísky do domku se zahradou. V místním obchodě koupíte ověřený sortiment stále stejných potravin. Takže pokud si ve čtvrtek ráno myslíte, že seběhnete do krámu a na oběd si dáte kuře, tak jste na omylu. Kuřata se prodávají pouze v mraženém stavu a do oběda ho rozhodně nerozmrazíte, natož abyste ho upekla. Tak jsem se trošku oklikou dostala k plánování jídla na celý týden dopředu.
Záhy jsem zjistila
Pár dalších výhod plánování rodinného menu:
– Stačí vám jeden velký nákup týdně, takže nemusíte denně chodit do obchodu.
– Kupujete jen potraviny, které spotřebujete, málokdy se stane, že vyhodíte ze spíže něco s prošlou záruční lhůtou.
– Nestresujete se každý den s vařením. Upřímně, čím méně minut strávím nad sporákem, tím jsem šťastnější.
– Jíte pestrou a hodnotnou stravu. Výsledkem přípravy co je doma, to nahážu na pánev, jsou často nepříliš zdravá jídla, která způsobují kromě obezity i výčitky svědomí.
– Vždycky máte doma suroviny potřebné pro vaření. Nemusím sprintovat do obchodu pro láhev oleje, majoránku apod.
– Ušetříte peníze nákupem potravin v akci a také je bezezbytku zužitkujete.
– Pokud musíte dodržovat nějakou dietu, plánování vám pomůže neudělat chybu.
Návod provedení
Existuje více způsobů, jak plánovat jídelníček. Vytvořte si systém, který bude vyhovovat vám a vaší rodině. Tenhle způsob využívám já:
1) Najdu si klidnou hodinku (rozhodně po usnutí dětí), uvařím si kafe (jinak bych usnula s dětmi).
2) Obklopím se příjemnou hudbou, kuchařkami a akčními letáky z obchodu, kam pojedu nakupovat.
3) Na týden plánuji pouze šest jídel. Jedno jídlo máme v restauraci nebo jsme pozvaní na návštěvu, případně likvidujeme zbytky.
4) Každý týden peču koláč nebo buchtu, protože sladké pečivo z obchodu je na můj vkus příšerně drahé, ale mlsní jsme dost.
5) Jedno jídlo týdně je bezmasé (u nás spíš zeleninové než sladké), jedno extra rychlé a jedno nevyzkoušené.
6) Jídla vybírám z rodinného receptáře, nové jídlo hledám na internetu nebo v kuchařkách. Když všem chutná, má nárok na zařazení do rodinného receptáře.
7) Nejprve vymyslím jídelníček na celý týden . Pak se vrhnu na recepty a sepíšu na další papír suroviny, které musím dokoupit.

9) Snažím se plánovat jídla tak, abych používala sezónní potraviny místního původu. Nejlépe vlastnoručně vypěstované na zahradě. Připouštím, že jenom s tímto zdrojem bychom pošli hlady do měsíce
Rodinný receptář
Zní to jako poklad z babiččina šuplíčku, ale oproti babičce jsem dryáčnicky stručná. V pevnějším notýsku mám poznamenané pouze srozumitelné názvy jídel, které rodinka bez problémů skousne. Vedle dopisuji případně v které kuchařce a na jaké straně najdu recept. Odmítám přepisovat víc než je nutné! U bezmasých jídel přikreslím zelenou tečku, u moučníků růžový puntík a u polévek modrou kaňku.
Pomocí receptáře sestavím menu na další týden klidně během půlhodiny. Ale protože u toho piju extra porci kafe, zabere mi to obvykle hodinu :-)