18ZOBRAZENÍ

Když jsem byla malá, rodiče si ze mně dělali legraci, že nečtu na kusy, ale na kila. S věkem se to moc nezlepšilo, jenom během mateřské jsem trochu ubrala na kvantitě i kvalitě.
Už na základce jsem byla exot, tím více na střední a vysoké škole, kdy už přišly do učeben počítače, internet, Facebook a jiné technologické vychytávky, oproti kterým kniha vypadá jako vrchol staromilství. Dokonce jsem jednu dobu bydlela na kolejích se slečnou Irenou, která mi na otázku:
“Jdeš dnes do klubu?” pohrdavě odvětila: “Ne, budu si tu asi číst,” hodila hřívou, přetáhla pusu rtěnkou a odfrčela – bez knížky 

Narozdíl od mého tatínka knížky nerada hromadím. Náš strýček totiž kvůli této své vlastnosti musel koupit poměrně rozsáhlou vesnickou usedlost, kterou až po půdu zaskládal knihami. Když jsem to viděla, zařekla jsem se, že tohle nikdy. Takže mám průkazku do knihovny. Ale když mně zaujme nějaká nová knížka, u které stěží můžu čekat, že ji najdu v knihovně, klidně si ji koupím. A když mám pocit, že už se k ní nevrátím, že je pro mně úplně prázdná, tak ji věnuju nějaké návštěvě, nebo prostě někomu, komu myslím, že by mohla pomoct. Přiznávám, že některé knihy kupuju dvakrát, “Jako cool v plotě” od Karla Plíhala dokonce třikrát pro její značný léčebný účinek na deprese všeho druhu. Co ještě hledám v šustivých stránkách?

 

Samotu

Tohle jsem naplno využila, když jsem svého času jezdila autobusem do Belgie (bylo to ještě před příchodem levných letenek) a v autobuse jsem trávila 16 hodin v kuse. Prázdné sedadlo a tím luxusní pohodlí se dalo téměř bezpracně zajistit tak, že jsem si na uši dala sluchátka a zabodla zrak do knihy. Dokud kdekoliv jinde bylo neobsazené sedadlo, nikdo se vás neodvážil rušit kvůli takové prkotině, jako je sousední prázdné místo.
Knížka bezpečně izoluje od okolí a umožní vám načerpat nové síly.

Kreativitu

Knížky ve mně žijí dál vlastním životem. Myšlenky a slova se spojují s událostmi všedních dní, s věcmi naprosto nesouvisejícími, s tím, co jsem četla před rokem. Najednou dokážete vidět svět jiným pohledem. Možná je to jako s herci, když cvičí určitou roli a ona v nich tak trochu zůstává a ovlivňuje jejich vlastní já.

Nové myšlenky a světy

Dobrá kniha mě donutí uvažovat nad věcmi, nad kterými bych jinak vůbec nepřemýšlela. Co bych udělala já, kdybych byla v botách hlavního hrdiny? Nebo také dokázala bych udělat něco tak nekonvenčního jako on? V tomto je mým favoritem americká klasika – Tracyho tygr od W. Saroyana.
Knížka vám taky ušetří spoustu práce. Nemusíte všechno zažít na vlastní kůži, často si to stačí prožít nad černými písmenky. A je to mnohem lepší než film, protože si ve fantazii obraz dokreslujete přesně podle sebe.

Existují ozvěny pro toho, kdo umí naslouchat, a vize pro toho, kdo dokáže snít. Jsou vůně, které utkvěly ve vzduchu a přinášejí závany dávno uplynulých let. Když zmatek současného dne hromově doléhá na náš sluch a přepětí moderního života se stává příliš těžkým břemenem, než abychom jej unesli, je příjemné vypnout zvuk, zrušit pohled na okolí a ztratit se v onom mlčenlivém stínovém světě, který nás provází vzdálen jen na šířku dlaně. (Daphne du Maurier)

Jazykové obraty a styl

Tenhle blog není a nikdy nebude psaný stylem nedělního Blesku. Nejde mi o to, aby byl srozumitelný pro každého. Vím, že ne všichni mi úplně 100% rozumí, ne každý má stejný smysl pro humor. Jenže díky tomu velmi rychle najdu přátele. Kdo mi dokáže přihrávat na smeče slovních hrátek – to nemůže být špatný člověk.