25ZOBRAZENÍ

První dny každého měsíce nám začíná období odpočítávání. Odpočítávání dnů do výplaty mateřské a manželova příjmu z práce. Vše nad pětistovku se odsouvá na “po patnáctém”. Vidím v tom jedinou výhodu – asi v polovině případů si po patnáctém nevzpomeneme, co jsme to vlastně tak nutně potřebovali.

Pamatuju si, že moje maminka na tyto dny syslila zásoby vratných lahví. Tvořily u nás jakousi naturální obdobu spořícího účtu pro převýplatové krize. Láhve v současné době intenzivně hromadí můj muž, protože plánuje vaření domácího piva. Chápu jeho logiku. Člověku se hned dýchá snáz, když ví, že ve sklepě má padesát litrů piva, čtyřicet sklenek zavařených třešní a dva metráky dříví. Uznejte, s tím se dá chvíli žít.

V kuchyni nastává sezóna hubených jídel. Kéž bych i já po nich byla hubenější! Bohužel se to týká pouze ceny surovin. Místo obchodů plením zásoby ve spíži a ve sklepě. Od čeho je taky mám, že. Zaměřuji se na tzv. levná jídla, což neznamená, že jíme pětkrát do týdne párky a chleba s marmeládou. Snažím se líp plánovat, hledám nové recepty za 30 Kč. Držím se osvědčených  tří typů jídel, která vařím před výplatou o poznání častěji. Dokážou nafouknout to málo, co spotřebuju na uvaření, takže se z toho nají všichni. Která to jsou?

 

1. Polévky

Hlavní součástí polévek je voda z kohoutku. Proto je mám ráda. Dietologové by vám za polévky taky zatleskali, pokud ovšem nevaříte pytlíkové cosi s vodou. Moje největší vychytávka je gulášová polévka vařená z mletého masa. Jde o regulérní masotariánský pokrm, po kterém a to zdůrazňuji může klidně následovat vegetariánský hlavní chod. Syté polévky vyřeší i teplé večeře. Stačí je navařit do co největšího hrnce.
Obrovskou výhodou polévek vidím i v naprosté časové nenáročnosti. V zásadě nakrájíte suroviny, opečete to na oleji, eventuálně zaprášíte moukou, zalejete vodou, přidáte bujón a vaříte do změknutí všeho. Polévka jde taky zahustit rozmixovanou zeleninou. Přiznávám, že bez bujónu nedám ani ránu. Vařit co dva dny slepici nebo kosti bych asi dlouho nevydržela.

Mí tři favorité:
Cibulačka podle Jamieho Olivera doba přípravy vypadá vražedně, ale v podstatě polévka jenom stojí hodinu na mírném plameni. Mimochodem, jestli jste fanoušky Dity Pecháčkové z Alberta, tak ji teď vychází kuchařka.

Gulášová polévka jenom v receptu se používá maso nakrájené na kostičky. Já tam dávám prostě koupené mleté maso, nebo párek

Obyčejná bramboračka . Surovinami se nenechte příliš svazovat, prostě tam nakrájejte zeleninu, co máte po ruce.

2. Pomazánky

Položka “něco na chleba” tvoří nezanedbatelnou část výdajů za jídlo. Jak nasytíte pěti kolečky šunky čtyři lidi? Uděláte šunkovou pěnu :-) Kupované pomazánky obsahují zajímavé přídavné látky a už ona konzistence pomazánky, do které jde v principu ledasco schovat, mě odrazuje od nákupu. Raději obětuju čtvrthodinku a udělám si svoji vlastní. Aspoň si můžu být jistá, co obsahuje. V naprosté většině případů vás to vyjde nekonečně levněji než kupovat pomazánky v obchodě.

Pomazánka se v principu skládá ze spojky a pevných částí. Spojka může být máslo, pomazánkové máslo, majonéza, tatarka, svařený kečup s hořčicí a kořením (tzv. sloní mls), rozmixované škvarky, tavený sýr… Pevné části bývají nadrobno pokrájené kyselé okurky, cibule, ředkvičky, rybičky z konzervy, strouhaný tvrdý sýr.

Když budete dělat pomazánky často, přestanete hledat recepty a budete víc prohledávat ledničku a spíž. Zkombinovat lze opravdu skoro všechno bez újmy na chuti.

Míchám pomazánky podle receptů, které si najdu v kuchařkách na internetu.

 

3. Omáčky

Zapomeňte na staročeskou kuchyni. Nemám nervy na to, abych dvě hodiny vařila omáčku a pak ji ještě cedila, přelívala do omáčníku. Nejjednodušší omáčka v mém podání je šťáva z masa (eventuálně nastavená vývarem) zahuštěná moukou rozkvedlanou ve vodě. Toť tzv. UHO z dob školních jídelen. Kupodivu nechutná tak špatně, když používáte kvalitní suroviny. Místo vody můžete dát mléko nebo smetanu.
Dobré jsou taky tzv. prívarky (to je ze slovenštiny a fakt netuším, jak se tomu říká v češtině). Například dušené zelí k masu a příloze. Nebo dušená sezónní zelenina. Z Belgie jsem si dovezla zvyk k masu dávat jablečnou přesnídávku (applesauce) nebo tzv. chutney (rozvařené rajčata, jablka nebo dýně různě ochucené). Zkuste, obzvláště na grilovaná a pečená masa je to bomba.