22ZOBRAZENÍ

Musela jsem se smát, když jsem otevřela Kuchařku naší vesnice z roku 1958. Naprosto nejšílenější byla doporučení pro výživu miminek. S příkrmy se začínalo už ve dvou měsících zeleninovou polévkou, pak ovoce a už ve čtyřech měsících obilninové kaše.

Nesmírně obsáhlá na dnešní poměry byla kapitola o vaření z vnitřností, což se dneska považuje za nezdravé, nevoňavé a vůbec zavrženíhodné. Nevím, i kdybych si nakrásně chtěla uvařit mozeček, tak ho neseženu. A to se dříve doporučoval i pro děti z mateřské školky.

Pak jsem se zaměřila na levné recepty, tedy tehdejší terminologií úsporné. Některé formulace mě zarazily: „Máme-li, přidáme vejce.“ Vyzkoušela jsem pár jídel, ostatně výplata zatím nedorazila. Dopadlo to lépe než jsem čekala. Rozhodně lépe než by dopadly děti živené ve čtyřech měsících rohlíkem rozmáčeným v kravském mléku. Na úsporná jídla, myslím, byla babička větší expert než já. Co jsem otestovala?

Chlebová polévka

Název zní jako vězeňská strava, ale určitě vyzkoušejte. Je jemná, hustá a hřejivá. Mňam.

3 větší krajíce staršího chleba, 1 – 1,5l vývaru (z bujónu), 1 lžička soli, 1 lžička (mletého) kmínu, 1 vajíčko, 1/2 hrnku smetany nebo mléka, nať pažitky nebo petrželky na ozdobu.

Chleba nalámeme do hrnce a přelejeme vývarem. Přidáme sůl a kmín. Vaříme cca 15 minut, pak všechno rozmixujeme ponorným mixérem. Pokud je to husté, přidáme vodu. Rozklepneme vajíčko do polévky, přidáme smetanu a necháme krátce přejít varem. Na talíři zdobíme nasekanými natěmi.

Bramborové placky

Občas se totéž nazývá lokše. Nevím, moje babička žila ve Zlíně a pod slovem lokše myslela polévkové nudle. Asi nějaká krajová odchylka významu.

1 kg brambor vařených ve slupce, 300-400g hladké mouky (kolik pojmou brambory), sádlo na smažení

Brambory uvaříme ve slupce den předem a necháme vychladnout. Druhý den oloupeme a rozšťoucháme jako na kaši. Přidáme mouku a vypracujeme hutné těsto. Na pomoučeném stole nebo dlaněmi poprášenými moukou tvarujeme placky a smažíme na rozpáleném oleji.
Nejlepší jsou ještě horké. Podává se s libovolnou kysanou nebo sterilovanou zeleninou. Osobně nejraději s červenou řepou. Můžeme připravit i na sladko s povidly, která se na placku natřou a zarolují se jako palačinka.

Kynutý drobenkový koláč

Jde použít libovolné ovoce, čerstvé i zavařené. Nejlepší je meruňkový a švestkový. Na přípravu kynutého těsta mám program v pekárně, ale jelikož už asi taky topíte, tak jde mísu s těstem nechat vykynout na topení. Nezapomeňte mísu přikrýt utěrkou, ať teplo neutíká.

500g hrubé mouky, 0,3 vlažného mléka, 50g droždí (1 kostka), 2 žloutky, 120g cukru moučka, 120g rozpuštěného tuku na pečení (rozpouštím ho v hrnku v mikrovlnce), ovoce.
Drobenka: 80g másla, 3 polévkové lžíce hrubé mouky, 2 polévkové lžíce cukru moučka

Do pekárny nalejeme všechny tekuté suroviny včetně rozpuštěného tuku, přidáme sypké, nakonec rozdrobíme droždí a zapneme příslušný program (těsto). Když není pekárna, připravíme kvásek:
Z části mléka, cukru a trochy mouky, celého droždí rozmícháme kvásek. Necháme vyběhnout v hrnečku. Vylejeme do mouky, přidáme žloutky, cukr, tuk a zbylé mléko. Vše musí mít pokojovou teplotu! Necháme cca 45 minut vykynout. Vykynuté těsto by mělo jít bez potíží sundat z vařečky, „nepaplá se“. Drobenku vyrobíme smícháním všech výše uvedených surovin dohromady.
Na plechu s pečícím papírem rozválíme těsto na placku, položíme na něj ovoce, posypeme drobenkou a upečeme při 160 st. Celsia.