18ZOBRAZENÍ

Už více než deset let nemám televizi. ČT tomu nevěří, a tak mě čas od času pošle varování, že neplatím koncesionářské poplatky. Že pokud se dívám na její program, tak se jako neplatič dopouštím trestného činu, koho na mě pošle, co mi udělají… Evidentně je pro ně fakt, že nesleduji žádné televizní vysílání, z říše sci-fi.

Známí ve mě vidí exota, který nechápe narážky na většinu reklam. Neznám jménem Marešovu poslední milenku a netoužím jít s Marešem na večeři. Netuším jakou velikost podprsenky má poslední Miss a už vůbec ne, proč by mě to mělo zajímat.

Před lety jsem se odstěhovala od rodičů a od té doby jsem nenašla důvod, proč si televizi pořídit. Zato mám hned několik pádných důvodů, proč odolat svodům Novy a spol. Tentokrát to vůbec není o penězích.

 

 1. Chcete být průměrní?

Televize cílí na průměrného diváka. S rozvojem internetu a jiných, aktivnějších způsobů trávení volného času, úroveň průměrného diváka prudce klesá. Čím dál méně lidí sedí u televize, takže se vysílání hlavně snaží nikoho neurazit a neodradit. Hlavně žádné dilemata, problémy, všichni budou happy se správným dálkovým ovladačem.

2. Kdo se nebaví z kola ven

Televize šíří myšlenku nekonečného a nepřetržitého štěstí. Už i ve zprávách ukazují roztomiloučké medvídky. Není ti dnes do smíchu? To jsi nějakej divnej, pojď si o tom promluvit (amerikanismus, který nesnáším).

Takže jakmile pár dní po sobě máte náladu pod psa, nedejbože opravdu řešíte nějaký závažný osobní problém, tak to nejste normální. Okamžitě máte přinejmenším depku a měli byste s tím něco dělat. Já s tím nic dělat nechci! Já si tím prostě v klidu potřebuju projít, abych se dostala dál. Smutek je přece druhou stranou štěstí.

3. Bezmocná oběť reklam

Televize obvykle až tak moc nevydělává na poplatcích, ale hlavně na reklamách. Aby je prodala, musí jim vytvořit odpovídající pozadí (vysílací program). Televize nikdy nebude ani náznakem kritizovat své hlavní inzerenty.

Televizní reklama má obrovskou moc. Všechno v ní vypadá padesátkrát lákavěji než u vás na stole. Kamarádka takhle za neuvěřitelné peníze koupila dceři pod stromeček chlupatá, plastová asi morčata. Můžete je česat, vozit na kolotoči, ukládat do neonového pelíšku. Přišlo mi to naprosto uhozené. Do chvíle, než jsem viděla reklamu na ně. Mít dceru, taky bych neodolala.

Nejhorší je, že i když víte, že je to nadsázka v horším případě podvod, tak stejně reklamnímu kouzlu podléháte. Reklamy nepůsobí na rozum, takže rozumovými argumenty je neodbouráte. Jdou po emocích, které manipulují k obrazu svému. Umíte vypnout emoce?

4. Kdo není “in”, je “out”

Nebýt televize, člověk by netušil, co si obléct, jak vypadá správný dům a udržovaná zahrada. Když přijde na věc, většina lidí o tom moc neuvažuje a koupí to, co má většina. Snaží se souznít se stádem. Vůbec se nenamáhají zjistit, co by vyhovovalo jim samotným.

V pokročilém stádiu zmasírovaný divák naprosto netuší, co by vlastně chtěl, co je za člověka. Pouze se ztotožňuje s komerčními vzory (celebritami). Veškeré úsilí věnuje nápodobě toho, co považuje za “standard”, zatímco jeho skutečná, unikátní cesta životem zarůstá trávou. Možná se narodil s talentem, obdařením, které bohužel minul, protože ho nehledal. Měl přece před sebou jasně vytyčené cíle.

5. Senzace táhnou sledovanost

Fakt si nemyslím, že televize zachycuje věrný obraz reality. Zvláštním způsobem ho deformuje, protože si vybírá události senzační a tedy v běžném životě spíše okrajové. Když v seriálu zasedne rodina ke stolu, můžete se vsadit, že se pohádají. Pochybuju, že někdo natočí reportáž o firmě, která svou skutečně nejlepší nabídkou vyhrála v nezmanipulovaném výběrovém řízení a projekt dokončila ke spokojenosti všech. I kdyby takových ve skutečnosti bylo 90%, v televizi se o nich nedozvíte.

 

Jestli jste dočetli až sem, dovedu si představit, jak si říkáte: “Fajn, tak ji vyhodím. A co pak?”

Nejdřív budete mít absťák. Donutí vás hledat, čím zaplnit čas, který jste věnovali televizi. Už v té chvíli můžete přijít na nesmírně zajímavé věci, lidi a činnosti.

Po pár měsících získáte odstup. Mnohem lépe dokážete oceňovat rizika a příležitosti v reálném životě (přišli jste o brýle reklamy a senzačních událostí). Lépe poznáte sami sebe a místo, kde žijete. Přestanete se honit za věcmi, které vlastně vůbec nepotřebujete. Přestanete se obsedantně srovnávat s kdekým. Ztratíte televizi výměnou za svůj vlastní život.