Syn ještě donedávna opravdu nerad kreslil. V pěti letech držel tužku „jako kopyto“ a u papíru a pastelek vydržel maximálně tak pět minut. Ve školce jsem nejdřív dostala fakt dobrou radu, že mu mám opravovat držení tužky. Tak to jsem si mohla dovolit maximálně jednou – dvakrát, jinak miláček s celou plechovkou tužek praštil pod stůl, případně mě pohledem zarazil dva metry pod zem a uraženě odešel do pokojíčku. Což člověka zamrzí, když dítě k tomu kreslení sedne maximálně jednou za tři dny.

Pak nám paní učitelka doporučila grafomotorický kurz v místní pedagogicko-psychologické poradně. Přiznám se, byla jsem velmi skeptická. Po půl roce ale musím připustit, že se syn neuvěřitelně zlepšil. Nejen v držení tužky, ale dokonce začal spontánně kreslit a vybarvovat obrázky.

Co za kouzla tam s ním prováděli? Nic zvláštního. A navíc ho to většinou (k mému údivu) bavilo. Inspirujte se přípravou na psaní pro předškoláky. A pokud máte opravdu vážné problémy, nebojte se zajít k odborníkovi.

Úplně na začátku každé lekce se uvolňují ruce a pak ještě zvlášť ruka dominantní (ta, kterou píše). Uvolnění nejjednodušeji jde tak, že dítě stojí a celými pažemi opisuje kruhy dopředu, pak dozadu (pohyb v rameni). Pak totéž, ale hýbou se jenom lokty a nakonec malé kroužky zápěstím. Je důležité, aby hýbal rukou skutečně jen v příslušném kloubu. Můžete mu pomoci tak, že mu při kroužení lokty a zápěstím držíte ruce zafixované v upažení. Prostě mu ruce přidržíte nad loktem ve správné poloze.

Nakonec dominantní ruku několikrát sevře v pěst a uvolní. Vytřepe ruku.

Dítě si sedne na židli ke stolu. Nesmí křížit nohy, nohy jsou opřené o zem nebo o stoličku. Nesmí se kývat ve vzduchu. Loket je při psaní opřený o stůl, záda pokud možno rovná.

Správnému držení tužky vydatně prospěje trojhranná násadka nebo přímo trojhranné tužky. Při grafomotorických cvičeních se používají výhradně tužky s tuhou. Dítě vidí na čáře, jak silně na tužku tlačí, což u jiných psacích potřeb tak dobře poznat nejde.

Začíná se nejjednoduššími prvky. Každý prvek se trénuje dokud čára není plynulá a provedená víceméně stejnoměrným tlakem. Nemusí nutně být naprosto tvarově přesná, důležitější je plynulost tahu. Při psaní na dítě mluvte a nuťte do mluvení jeho. Neměl by veškerou energii a pozornost spotřebovat na psaní. Ve škole totiž ještě bude muset minimálně u toho naslouchat. Ideální je cvičení, které doprovází básnička. Jestli chodíte na logopedii, opakujte u psaní automatizační cvičení z logopedie. Prvotní nácvik pohybu se zkouší na plechu s moukou, dítě do ní píše prstem.

Jakmile začne opadávat pozornost, okamžitě změňte činnost a po chvíli se k psaní vraťte. Nenuťte ho psát přes jeho vyslovený odpor. Předškolák udrží pozornost maximálně 30 minut, ale někdy může být unavený už po deseti minutách. Snažte se do úkolů zařazovat předměty a prvky, které má rád. Například my pořád kreslíme něco kolem aut, auta jezdí nemožnými trasami atp. Kvůli tomu jsem pořídila obrovskou knihu samolepek s auty, které využívám na tvorbu pracovních listů. Některé písanky zdarma ke stažení najdete i na webu.

Pořadí grafomotorických cvičení (od nejjednodušším ke složitějším)

Doteky tužkou (zrníčka pro ptáčky, mák z makovice)

Volné čmárání (rozmotaná vlna z klubíčka)

Klubíčko, motanice

Kruh, kružnice kolem středu (ohrada pro zvířátko)

Svislá čára (mříže pro lva, tráva)

Vodorovná čára (letící šíp, nejkratší cesta od – k)

Šikmé čáry (kopec, déšť když fouká)

Ovál kolem středu (švestky)

Horní oblouk (krtince)

Dolní oblouk (úsměvy)

Horní obloukový obrat, je užší a ostřejší než horní oblouk

Dolní obloukový obrat

Spirála (šneci, klubíčka)

Vlnovka (vlny na moři, slalomová dráha)

Ostrý obrat (zuby na pile)

Horní smyčka (vypadá jako malé psací e, například kouř z komína)

Dolní smyčka (vlaštovky na drátě)

Nezapomeňte dítě chválit za sebemenší pokrok. Dobré je taky všechna cvičení provádět do jednoho sešitu (nebo je tam dolepovat), dítě tak samo vidí pokrok v čase. Po každém cvičení taky syna nutím, aby označil nejpovedenější pokusy a tak sám sebe zhodnotil.